Mistr Slovenska a Evropy do 23 let Erik Baška chce i na MS v USA zajet dobrý výsledek
Na Czech Cycling Tour jede řada kvalitních a talentovaných cyklistů. Mladý Slovák Erik Baška z AWT-GreenWay nedávno vyhrál ME do 23 v Estonsku a je také slovenským mistrem v této kategorii. Přečtěte si o tomto sympatickém rychlém cyklistovi více v exkluzivním rozhovoru PROFIPELOTON.CZ
Eriku, jak se seběhlo vaše nedávné vítězství na Mistrovství Evropy do 23 let v estonském Tartu. Jak se rodilo?
Bylo to hodně nervózní. Celý závod, hned v prvním okruhu byl velký pád a zůstali v něm tři Slováci a Luboš Malovec se navíc vážně zranil na ruce, takže jsme pokračovali jen ve třech. Ti dva, co zůstali, se snažili mi dělat pozici, abych právě nezůstal vzadu v nějakém pádru. Já jsem se snažil být na těch dvou stoupáních být vepředu, a ve stoupáních šetřit a na rovinkách taky. Ušetřil jsem dost sil a v závěru mi jich dost zůstalo na ten sprint. Šel jsem hodně zezadu, protože tam široká cesta, hodně se to mlelo. Nechtěl jsem začít moc brzy, aby mě někdo skočil, naopak jsem nasál ty borce přede mnou, a v závěru už mě nikdo nepředjel. Takže takticky to vyšlo dobře. Spurt byl po větru, dalo se to na dlouhý závěr.
Na Slovensku mělo vaše vítězství velký ohlas i Peter Sagan vás chválil na svém webu...
Ano? To jsem ani nečetl, tak to mě samozřejmě strašně těší. Hned po příletu jsem měl i tiskovou konferenci v Bratislavě, mělo to skvělé ohlasy. Byly to skvělé pocity, ze začátku jsem si to ani neuvědomoval, až později mi docházelo, že se mi podařilo zajet výborný výsledek.
Peter Sagan způsobil na Slovensku cyklistice velký boom. Nyní se přidává Erik Baška?
Ano, kéž by (smích), Peter opravdu pro slovenskou cyklistiku udělal hodně. Před tím nás moc světové cyklistické velmoci nebrali, ale díky němu o nás nyní vědí všude.
V červnu jste získal titul mistra Slovenska do 23 let. Jak byste popsal tento úspěch?
I tohoto vítězství si velmi vážím, protože o titul mistra Slovenska je velký boj. Byl to úplně jiný závod, protože se jelo i s eliťáky a také dohromady s českými cyklisty. Okruhu ale nebyl zase tak těžký, takže jsem věděl, že když zůstanu do závěru s těmi nejlepšími, tak bych mohl závěr zvládnout. Vyšlo mi to. V závěrečném stoupání jsme zůstali ve třech, Slováci do 23 let, nastoupil jsem 300 metrů před cílem a vyšlo to.
Jak probíhala vaše cyklistická kariéra?
Začínal jsem jako třináctiletý na cyklotrialu, na tom jsem jezdil rok v Zárečí, kde je velké středisko. Ale nedalo se to stíhat, protože otec pracoval v zahraničí a nedalo se to stíhat. Tak jsem se vrhnul na horská kola. U nás v Dohňanech bývaly závody, vždy mě bavilo se na amatérských závodech s klukama předbíhat. Pak jsem zašel na Tiborem Velitsem a zeptal se ho, jestli bych s nimi a jeho partou mohl trénovat. To jsem s nimi ještě jezdil na horáku, později jsem si koupil starší silničku. Tak to začalo. On mě vzal na první závody. Na prvním kritériu jsem byl hned třetí, Tibor z toho byl nadšený a přesvědčil mě, abych se věnoval více silnici a dal jí přednost před horskými koly.
Od začátku jste měl předpoklady pro závěry etap?
Ano, byl jsem odmala rychlý. Ze začátku jsem moc nevydržel (smích), ale pak se to zlepšovalo.
Takže už jste se pak profiloval na sprintera?
Ano, pak v juniorech jsem si začal uvědomovat, že mi to jde, takže tím to bylo dané.
Nyní závodíte v development týmu Etixx - Quick Step v AWT - GreenWay. Jak se vám tam jezdí pod vedením René Andrleho a Pavla Padrnose?
Oproti Dukle Trenčín máme lepší vybavení, jezdíme lepší závody a je tu mezinárodní složení, takže i ten tým je kvalitnější, v Dukle byli jen slovenští cyklisti. Je to skvělá škola pro mě. René i Pavel nám hodně předávají ze svých zkušeností, snažím si z toho více co nejvíce.
Nyní jedete na Czech Cycling Tour, to není úplně etapák pro sprintery. Co rozhodlo pro to, že tady závodíte?
Ano, rozhodovali jsme se, jestli pojedu. S panem Andrlem jsme o tom diskutovali, ale jede sem Etixx a další skvělí spurteři. Řekli jsme si, že když budu ve formě, tak to půjdu zkusit. Druhá etapy by mohla být pro sprintery (rozhovor vznikal ve středu, pozn. red.). Bavil jsem se o profilu etap i s Michalem Schleglem, který je zná, tak mi vše do detailu popsal. Už jsem českou Tour dvakrát jel, není to závod pro sprintery, ale určitě mě to posílí. Světoví sprinteři z ProTour mají velkou sílu i v těch menších kopcích, tím, že je najedou. Sice v tom nevynikají, ale dokáží je přejíždět a pak v koncovkách vynikat.
Po titulu mistra Slovenska a Evropy se nabízí ten světový do 23 let v září v USA. Myslíte na něj?
No, (smích), uvidíme, okruh bude určitě těžší, jsou tam delší stoupání, je tam o jeden kopec více než na Evropě. Chci se dobře připravit, a skončit v první třetině startovního pole. Nebudu říkat konkrétní umístění, ale chci být dobře připravený, abych závod dobře zvládl. Máme tam čtyři nebo pět míst, ale půjdeme tam asi jen ve třech, kvůli financím, ale uvidíme ještě.
Co váš čeká před MS za závody?
Příští víkend kritérium a jednorázovka v Polsku, kde bych chtěl vyhrát. A potom máme závody v Holandsku, kde je časovka týmů a etapa, tam by mi to taky mohlo sedět.
Sezóna je nabytá, zbývá vám nějaký čas na koníčky nebo je to spíše hlavně relax?
Někdy ano, ale někdy jsem jen doma s rodinou a přítelkyní a jen odpočívám. Je taky po návratu ze závodů hodně věcí zařizovat, takže času moc není. Ale po domácím mistráku jsem byl v Itálii v Livignu a tam jsem si parádně odpočinul. Byli jsme tam 2 000 metrů nad mořem a odpočinul si psychicky a fyzicky.